Adamovské začátky
Historie školy se začala psát počátkem devadesátých let. Tehdy PhDr. Stanislav Třešňák a Mgr. Roman Martinek založili obchodní společnost MAT s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem. Během několika let vytvořili síť soukromých středních škol po celé České republice. Nakonec se jejich počet zastavil na čísle 11. Dvě z nich ovlivnily posléze i život naší školy.
Od roku 1993 se začalo vyučovat na odloučeném pracovišti v Adamově. Tato škola sídlila na ulici Osvobození, její ředitelkou byla Mgr. Helena Bayerová a zástupkyní ředitelky Marta Skirková. Několik desítek žáků navštěvovalo učební obory kuchař - číšník pro pohostinství, prodavač, aranžér a otevřena byla i hotelová škola. Pracoviště odborného výcviku se nacházela především v Brně.
Ve školním roce 1995 – 1996 došlo ke změně ředitele školy, novým ředitelem se stal RSDr. Viliam Tonkovič, který do té doby působil na dalším odloučeném pracovišti firmy MAT, a to ve Vyškově. Za jeho vedení došlo k ukončení výuky v hotelové škole a převedení části žáků do učebního oboru kuchař - číšník. Od této doby nabízela škola vzdělávání pouze v učebních oborech s možností pokračování v nástavbovém studiu. V závěru tohoto školního roku proběhly první závěrečné zkoušky a byly vydány první výuční listy, tehdy ještě slavnostně předávané na MěÚ Adamov starostou města.
S účinností od 1. 9. 1996 byly sloučeny dvě výše jmenované školy mateřské společnosti MAT s.r.o., a to škola Vyškov a Adamov. SOU ve Vyškově ukončilo svoji činnost a žáci i učitelé přešli do Adamova. Škola v té době proto rozšířila svou působnost i do sféry internátního ubytování (internát a.s. Adast Adamov). V následujícím roce ale oznámilo vedení firmy MAT, že mají co do náplně podnikatelské činnosti jiné plány a proto došlo ve školním roce 1997 - 1998 k úplnému osamostatnění adamovského pracoviště. Vznik tak subjekt pod názvem 1. soukromé střední učiliště a Soukromá škola obchodu, služeb a provozu hotelů, s.r.o. Adamov. Jejím novým majitelem a zřizovatelem se stal její tehdejší ředitel, RSDr. Tonkovič. V témže roce opustili školu první maturanti (z nástavbového oboru společné stravování).
Mezičas na Obůrce
Zásadní změnu přinesl rok 1999, kdy škola změnila své působiště. Do června se ještě vyučovalo v původním areálu v Adamově, ale 1. září byli žáci přivítáni v nových prostorách v jiném městě - v Blansku. Sídlem školy byla od tohoto data až do roku 2006 budova bývalé základní školy v městské části Obůrka. Škola se tedy přiblížila více žákům, vyučujícím i možnostem rozvoje, ale budova se brzy stala prostorově nedostačující. Problémem této budovy byla nejen její lokalizace (žáci i zaměstnanci museli z centra města dojíždět cca dvacet minut) a nepříliš dobrý technický stav (podmáčení, nekvalitní střecha, nesnadné vytápění), ale i její značně omezené prostorové možnosti (pouhých 5 místností).
I po stránce výuky a garance odbornosti se jedná o velmi slabé období, majitel školy nebyl schopen udržet krok s tehdy běžnými trendy odbornými ani pedagogickými a dochází k nebývalému poklesu počtu žáků. Vizi RSDr. Tonkoviče, zaměřenou pouze na ekonomické ukazatele, se nepodařilo výrazněji upravit ani přes systematickou snahu tehdejší zástupkyně ředitele – Bc. Marty Truhlářové, přesvědčené o potřebě rychlých změn neutěšeného stavu školy, o její modernizaci a zavedení nadstandardů školy.
Ani provozování vlastní gastronomické provozovny v Brně nepřineslo očekávaný efekt. Restaurace U sudu se nacházela v centru městské části Královo Pole a v období od 1. 5. 2000 do 31. 7. 2001 byla zde realizována podstatná část odborného výcviku žáků pod vedením mistra odborné výchovy. Restaurace byla nekuřácká a získala si značnou oblibu mezi hosty. Majitel budovy se však rozhodl, že bude provoz zabezpečovat sám a ukončil škole nájem.
Neudržitelnost situace donutila v roce 2003 V. Tonkoviče k postupnému předání vedení školy. Nejprve formou provozních přesunů kompetencí a posléze – od roku 2004 - i po formální stránce. Ředitelkou školy se stala Mgr. Marta Truhlářová, jejím zástupcem Martin Jaglář. Nové vedení školy soustředilo svou aktivitu na posílení a rozvoj image školy přímo v Blansku a prosadilo kroky směrem k veřejnosti - vedle vlastní barmanské soutěže vzniká i tradice vánočních akcí, žákovských projektů a škola konečně přistupuje k tvorbě propagačních materiálů a webových stránek.
V následujících letech se proto začínají uskutečňovat první akce, které se zanedlouho stanou nejcharakterističtější tváří školy, tou, která ji zásadním způsobem odliší od jiných v regionu - příprava rautů pro různé podniky a instituce, pořádání akcí pro veřejnost (vánoční Gastrorevue, barmanská soutěž Amundsen cup), barmanské show (v čele s nezapomenutelným králem blanenských barmanů Ondřejem Gregorem) a podobně. Tyto kroky se výrazně projevily nejen ve zlepšení obrazu školy (např. v médiích), ale zejména začal rapidně stoupat zájem o studium a počet žáků se více než zdvojnásobil, což však mělo za následek, že budova na Obůrce se stala pro provoz školy stále více nevyhovující.
V prosinci roku 2003 si všichni pedagogové i žáci připomněli 10. výročí založení školy. Oslavy probíhaly v podobě velké prezentační akce v blanenské galerii a byly završeny společenským večerem v tehdejším Městském klubu (dnes Dělnický dům Blansko). Rozvoj školy už nešlo zastavit, její potřeby prostorové se proto v následujícím roce vyřešily alespoň částečně rozšířením o nové učebny v centru města (Masarykova 12), kde se od té doby soustředila odborná výuka.
Ani to však nepřineslo podstatnější změnu kurzu, kterou se ředitelka snažila prosadit. Rozvíjející se škola i nadále narážela na nedostatečné financování, nechuť a nevoli k novým věcem ze strany majitele, který tím brzdil nejen její rozvoj, ale také modernizaci. Dlouhodobá neochota V. Tonkoviče, který nadále zůstával zřizovatelem školy, investovat do jejího rozvoje, se začala negativně odrážet nejen na realizaci nadstandardů, které soukromá škola svým žákům slibovala, ale nyní už i na podmínkách běžného provozu (např. nedostatek učebních pomůcek). Systém, kdy majitel jediný rozhodoval o financích v provozu školy, zatímco ředitelka nedisponovala téměř žádnými pravomocemi, nevyhovoval žádné ze stran a tím méně studentům. Kdy dojde k finálnímu střetu, bylo už jen otázkou času…
Neudržitelnost stavu, v jakém se škola nacházela na počátku své druhé dekády, se naplno projevila v průběhu 2. pololetí školního roku 2005/2006. V této době nejen vyvrcholily názorové rozdíly mezi majitelem školy (RSDr. Tonkovič) a jejím vedením (ředitelka Mgr. Marta Truhlářová a její zástupce Martin Jaglář), neboť v atmosféře sporů, neshod i udělování pracovních výtek a důtek ze strany majitele bylo těžké pracovat a plnit úkoly vzdělávání žáků.
V těchto nesnadných podmínkách opět vyvstala otázka nevyhovující budovy na Obůrce a situace vyústila dokonce v její dočasné uzavření inspektory Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství z důvodu nedostatečné bezpečnosti. Došlo tak ke kuriózní situaci: škola se ocitla bez budovy i základního vybavení k výuce a přitom musela zabezpečit své fungování, proto po několik týdnů realizovala svůj provoz v provizorních podmínkách (např. teoretická výuka v hotelu Probe, maturitní písemky v ZŠ Dvorská, přijímací pohovory v restauraci Obůrka apod.).
Především ale vygradovala nespokojenost samotných studentů a jejich rodičů, kteří dali zcela jasně najevo, že jejich představa vývoje školy se shoduje s představou vedení školy, nikoli jejího zřizovatele. Tento nekompromisní postoj významně přispěl k ukončení tohoto složitého období a umožnil tyto bouřlivé události završit ve prospěch směru, kterým se vedení chtělo dál ubírat. Za nemalé podpory žáků i rodičů tak nakonec majitel školy svolil k prodeji práv a povinností ředitelce a 28. července 2006 se tak majitelkou školy a jednatelkou společnosti stala Mgr. Marta Truhlářová. Za cenu vysokých finančních nákladů a velkých administrativních problémů tak konečně došlo k nastoupení cesty k vytvoření nové, moderní a skutečně nadstandardní střední školy.
Léto toho roku přineslo i další, zcela zásadní změnu - škola byla přestěhována z Obůrky do větších a mnohem kvalitnějších prostor ve výše již zmíněné budově na Masarykově ulici v Blansku. K přípravě na vyučování v nových prostorách muselo malému týmu lidí stačit pouhých 12 dnů – pracovalo se tedy dnem i nocí, ale do zahájení školního roku se podařilo stihnout nejen instalaci vybavení tříd a nového gastronomického zařízení, ale i realizaci zahajovacího rautu. Nová etapa v historii školy byla započata.
Blanenská etapa
V aktuálním sídle školy na Masarykově ulici v Blansku se začalo vyučovat 4. září 2006. I přes nemalou administrativně-provozní zátěž (úřední schvalování nových prostor, které dříve nesloužily ke školnímu užívání, permanentní kontroly, vybavování odborných a IT učeben apod.) si vedení školy stanovilo velké cíle v odborné a propagační oblasti. Nedílnou součástí změn byl i nový název školy, který se začal používat počátkem roku 2007, a který lépe odpovídal jejímu odbornému zaměření – Střední škola gastronomická, s.r.o.
Následné období bylo proto charakterizováno bouřlivým rozvojem činnosti, budováním dobrého jména, které bylo velmi poškozeno bývalým majitelem, posilováním odborné i pedagogické prestiže a zejména plněním nadstandardů soukromé školy. Pevné místo v systému výuky zaujala série vzdělávacích zájezdů po celé ČR, zlepšily se učební podmínky (realizace gastronomické posluchárny, jazykové učebny, audiovizuální učebny a víceúčelového sálu), prohloubily se možnosti inovativní výuky v různých předmětech, profesionalizovaly se vedlejší aktivity školy, zejména rauty. Dokladem výrazného zkvalitnění výuky i chodu školy jako celku bylo i kladné hodnocení České školní inspekce, která provedla kontrolní činnost ve škole na žádost ředitelky v dubnu 2008.
Zásadním posunem v této etapě historie školy bylo podstatné rozšíření nabídky vzdělávání. Po důkladné průpravě bylo od 1. září 2009 doplněno portfolio vyučovaných oborů o čtyřletý studijní obor s maturitou, o který byl ze strany uchazečů velký zájem. Jedná se o obor Cestovní ruch, jehož potřeba v srdci turistického regionu Moravský kras byla podpořena i zdejšími institucemi, včetně vedení města. V rámci tříletých oborů byl zpracován a následně vyučován originální a v celé republice ojedinělý obor Barman – sommelier, který se kromě obecných základů práce v pohostinství věnuje moderní a velmi žádané specializaci na nápojovou gastronomii. Lze tedy říci, že byla zahájena výuka ještě ve dvou nových oborech, které výrazně rozšířily portfolio školy. Výraznou aktualizací prošlo také nástavbové studium, kde se požadavky na trendovost a moderní profesní přehled odrazily v učebním programu nazvaném Gastronomický management.
Škola se rovněž od května 2010 zařadila mezi úspěšné žadatele o financování z fondů EU. Jednalo se o realizace projektů, které byly zaměřeny na zkvalitnění výuky, vzdělávání pedagogů a především na zajištění moderního vybavení učeben – od odborných až po počítačovou. Dovybavování učeben na kvalitativně vyšší úroveň však pokračovalo i mimo tyto projekty, tedy na vlastní náklady (moderní audiosystém v jazykové učebně, interaktivní tabule, baristický inventář, sada notebooků, elektronické čtečky apod.). Rovněž masivní nákupy ostatních pomůcek (výpravné publikace, odborné nástěnné mapy atd.) a snaha o skutečné naplnění významu termínu „nadstandardy soukromé školy“, ať už jde o finanční benefity (spolufinancování stravování, kulturní a sportovní akce zdarma, minimalizace přispívání žáků na náklady zájezdů..), anebo o samotnou filozofii soukromé školy (atraktivnější výuka,
pružné formy komunikace, individuální přístup k žákům…)provázejí tuto etapu intenzivního rozvoje.
Školní rok 2012/2013 se do historie školy zapsal zejména započetím dvou výrazných veřejných aktivit školy, které s úspěchem přetrvávají do současnosti. Jednou z nich bylo zahájení celosezónní průvodcovské činnosti našich studentů ve věži kostela sv. Martina, což nejen rozšířilo dosavadní přínosnou spolupráci s Farností Blansko (např. při organizaci akce Noc kostelů), ale především se zásadně promítlo do realizace praktické výuky oboru Cestovní ruch. Tou druhou pak byl vznik Mezigeneračního klubu, který přinesl partnerství se skupinou desítek seniorů, účastnících se přednášek a školních akcí, a který do té doby nevídaným způsobem naplnil ideu mezigenerační solidarity. Činnost klubu je věc oboustranně přínosná – žáci si zvykají na komunikaci s hosty a senioři mohou aktivně trávit svůj volný čas.
20. výročí školy v roce 2013 bylo příležitostí k dalšímu bilancování. Připomenutí jubilea se neodehrálo v podobě jednorázové velké oslavy, nýbrž bylo rozprostřeno do celého školního roku 2013/2014, v němž se každý měsíc odehrála akce různého charakteru (setkání absolventů, výstava o škole v blanenském kině, tematický raut, ocenění významných partnerů školy apod.). Nejúspěšnějším výstupem tohoto celoročního slavení byl speciál školního časopisu, který byl tímto významným výročím inspirován.
Proces rozvoje školy se nezastavil ani v následujících letech. Rozrostlo se portfolio sociálních partnerů (Regiojet, Leo Express, vedení města Blanska), rozšířila se nabídka odborných kurzů (animátorský nebo “Letuškou/stevardem na zkoušku” ve výcvikovém prostoru Letiště V. Havla v Praze), posílil se podíl školy coby spolupořadatele významných regionálních akcí (Dny evropského dědictví, Vítání svatého Martina) apod.
Mimořádné pozornosti se škole dostalo díky dalšímu působení Mezigeneračního klubu, v jehož programu se objevovaly stale atraktivnější aktivity, jako sezónní setkání pro seniory, společenské akce v prostorách partnerů školy nebo zahraniční zájezdy, což se projevilo také v rostoucím zájmu o členství. V roce 2017 získala škola ocenění Nadace Charty 77, a to třetí místo v soutěži Senior roku v sekci Nejlepší seniorský klub. Ocenění na celostátní úrovni dokázalo obecně prospěšný charakter činnosti klubu a jeho význam nad rámec našeho regionu.
V této době došlo také k dalšímu přejmenování školy. Původní název Střední škola gastronomická, s. r. o., který již nereflektoval rozšířenou profilaci školy, byl s účinností od 1. ledna 2018 upraven na “Střední škola cestovního ruchu a gastronomie, s.r.o.”. V tomto tvaru je užíván dodnes. Změny se dočkalo také logo školy, ze kterého byl vypuštěn původní erb a byl nahrazen vzdušnějším i modernějším provedením.
Další větší změnou byla přeměna již několikaleté soutěže Amundsen Cup. V letech 2018 a 2019 byla její struktura, která se původně zaměřovala výhradně na barmanství, zásadně pozměněna a rozšířena do podoby třídenního soutěžního festivalu s názvem Blanenský čtyřlístek. Vedle tradice původní barmanské soutěže zde v té době byla také možnost soutěžit pro žáky základních škol, seniory a veřejnost, a to v kategoriích, které se týkaly cestovního ruchua měly spojitost s Moravským krasem a okolím. Organizačně i finančně velmi náročná akce však bohužel nepřečkala následující covidové období a bylo rozhodnuto o jejím ukončení.
Obrovským a do té doby nepoznaným zásahem do běžného chodu byla, tak jako v každé škole, koronavirová pandemie. Dá se říci, že téměř nic nezůstalo normální, a téměř vše doznalo změn, navíc změn, které se za pochodu dále měnily… Období „covidových“ let 2020 – 2022 přinutilo žáky, vyučující i vedení školy co nejlépe vybalancovat pružné reakce na stále se měnící nařízení hygienická i pedagogická a urputnou snahu o minimalizaci dopadů na výukový proces a odbornou připravenost žáků. Těžké časy zanechaly na straně jedné nepříliš příjemné vzpomínky na karantény, testování a přísná opatření (zejména povinnost nošení roušek nebo respirátorů), na straně druhé ale přinesly i nové zkušenosti, rozšíření forem výuky a poznání, že i v dobách nečekaných výzev a zásadních zkoušek umí škola obstát.
2. pololetí školního roku 2019/2020 a školní rok následující byly poznamenány střídáním zpřísňování a uvolňování proticovidových opatření a tedy střídáním prezenční a distanční výuky, navíc s jednou speciální mezihrou v podobě výuky rotační, kdy se třídy v obou těchto formách střídaly (což ale vydrželo pouhé dva týdny před Vánocemi 2020). Realitou provozu školy proto byly především neustálé změny rozvrhu a také nekonečné vydávání různých oznámení, úprav a metodik – od úklidu a provozu izolační místnosti přes přijímací řízení a maturity až po desítky stanovisek a odpovědí rodičům, kteří s vládou vydanými opatřeními nesouhlasili a atakovali vedení školy nekonečnými maily a telefonáty, občas i výhružného charakteru.
Samostatnou kapitolou oněch let byla distanční výuka, kterou se všichni učili za pochodu a někdy i s nedostatečným technickým vybavením, aby se přes nesporné nesnáze nakonec ukázalo, že je „škola na dálku“ v nutných případech nejen možná, ale v omezené míře upotřebitelná i v době postcovidové (online hodiny, dálkové semináře atd.).
Po skončení pandemie se velké části společnosti zmocnila velká chuť do života, což se odrazilo i na provozu školy. To se pozitivně projevilo v jejím dalším rozkvětu, neboť zaměstnancům ani žákům školy se v čase uvolnění nestačilo vrátit se jen do normálních kolejí, ale všudypřítomná byla snaha dohnat alespoň částečně i to, co muselo být zameškáno vlivem protipandemických opatření. Školní rok 2022/2023 proto nejen přinesl zpět aktivity, běžné před rokem 2020, ale vznikly i nové, které se setkaly s velmi dobrým přijetím mezi studenty, rodiči i veřejností.
Mezi takové patřila série nových typů praktické výuky, nazývané Odborný den v terénu, které se realizovaly v podobě celodenních aktivit, zaměřených na daný obor, v místě a za podpory našich odborných partnerů. Cílem bylo ukázat žákům jejich budoucí profesi z pohledu zákazníka, takže někteří strávili celý den v hotelu s wellness programem, další procestovali republiku v 1. třídách hlavních vlakových dopravců a jiní si vyzkoušeli animační programy, vč. virtuální reality. Zcela nově se škola začala účastnit i dalších veřejných akcí, jako např. Zažít Blansko jinak, a nového pojetí doznaly i hlavní prezentační akce, tedy veletrhy vzdělávání v Blansku a Boskovicích, kde se stánky naší školy setkaly s velkým ohlasem návštěvníků.
Asi nejlákavější z nově pojatých aktivit školy byla řada zájezdů, jejichž cíle už nejenže nebyly sešněrovány hygienickými omezeními, ale naopak inspirovaly k rozletu (a to doslova – masivně se začala využívat letecká doprava) do destinací vzdálenějších, než tomu bývalo doposud, konkrétně Varšava, polské přímořské oblasti, Francouzská riviéra (Nice, Cannes) nebo Monako. Ani odborně poznávací cestování po České republice a jejím příhraničí ale nebylo pominuto – adventní Vídeň, veletržní Bratislava nebo Praha s návštěvou multimediální expozice Jelínkovy slivovice se zařadily mezi zážitky, na které se nezapomíná.
Nejvýraznější novinkou tohoto období bylo ale vytvoření nového maturitního oboru Animátor volného času, který se začal vyučovat poprvé v září 2022. V pořadí již třetí modifikace čtyřletého studia, vycházejícího z oboru Cestovní ruch, se velmi brzy setkala se zájmem ze strany uchazečů i s pozitivním přijetím veřejnosti. Volba nového oboru odrážela existenci trendové, dynamicky se rozvíjející profilace na trhu práce, a současně škole umožnila navázání spolupráce s dalšími zajímavými odbornými partnery, kterými se staly Aqualand Moravia, BeeFree nebo Český animační tým. Došlo tak i na rozšíření pracovišť praxe o velice atraktivní místa, jako právě aquapark v Pasohlávkách nebo horské hotely na Vysočině, na Šumavě a v Krkonoších.
Ve školním roce 2023 - 2024 završila Střední škola cestovního ruchu a gastronomie, s.r.o. své třicetileté působení. A počátkem roku 2024 své třicáté narozeniny také náležitě oslavila. Nejvýraznější a také nejnáročnější součástí oslav bylo slavnostní otevření dvou zbrusu nových odborných učeben – animátorské a gastronomické, které si vlastně zaměstnanci i studenti školy věnovali jako narozeninový dárek. Dále bylo výročí školy připomenuto v regionálních médiích, byl zorganizován sraz absolventů, vznikla nová panelová expozice, mapující historii školy, vydání dočkal školní almanach nebo byli oceněni její partneři a podporovatelé, bez kterých by škola nemohla být tam, kde je dnes. Jubileum přineslo nejen nostalgickou příležitost k ohlédnutí, ale rovněž ukázalo pozitiva směru, nastoupeného v roce 2006.
Po třech desetiletích existence lze říci, že Střední škola cestovního ruchu a gastronomie, s.r.o. se etablovala na pozici, která má v regionu své nezastupitelné místo jak po stránce pedagogické, tak odborné, a díky velkému množství veřejných aktivit také po stránce společenské. Udržet kvalitu a pozitivní ohlas ovšem není samozřejmostí, je tedy potřeba v tomto duchu pokračovat a úroveň školy i v budoucnu dále zvyšovat, což vnímáme jako závazek do další, čtvrté dekády života této školy.
